Foto: Tom Pěkný

Jste úžasní. Děkujeme!

Martin s Davidem se vám brzy ozvou. Počkejte si...

• POKRAČUJTE

Do selhání

„Tohle ber každejch šest minut a pak se kouknem na ty stehna,“ plácl Ludvík do obrovského prsního svalu hromotluka známého tady v posilovně jako Drtikol. Do hokejové tašky mu pak posadil sedm desetikilových piksel výrobku ANAPOLON 4000 GT.
„Hmgfh,“ zahučel Drtikol a vykolébal se z recepce do šatny.

„A co ty? Jedeš dneska vostrý kozy?“ otočil se na drobnou dívku, která si vedle listovala časopisem HardBODY a přitom rukou zakrývala obličeje jednotlivých sportovců.
„Hádejte, kdo to je, pane Ludvík?“ odpověděla otázkou.

Odložil vidličku, kterou z plastové krabičky vybíral poslední zbytky své dnes už třetí porce kuřete s rýží, a nahnul se přes pult: „Podle těch hamstringů to je Gerrard.“
„Halawayová,“ zajiskřila vítězně a z vysoké sklenice upila hustý šedý nápoj.

Jmenovala se Léňa. svého trenéra kulturistiky tajně milovala už druhou sezónu.

„Přesně takový křídla bysem chtěla mít,“ zasnila se a otočila list.
„A ten?“ zakryla zase obličej naolejované hroudy svalů.
„Maurice?“
„Jo. Dobrá forma, ne?“
„Forma dobrá, ale loni byl ještě vysekanější. Tady je nějakej tlustej,“ zhodnotil kriticky vicemistra Evropy v kategorii do 212 liber.

Vrátil se k jídlu a s plnou pusou zopakoval svoji otázku: „Dneska teda vostrý kozy?“
Léňa otráveně zvedla umělé řasy: „Jakej je prosím vás rozdíl mezi vostrejma a tupejma kozama?“
„Ty máš tupý, já mám vostrý…,“ rozdrtil ji.
Dívka nakvašeně sklapla časopis a otočila se. „Furt bude dělat tlaky, anabol pitomej“ mumlala po cestě k rotopedům.
„Ty budeš dělat tlaky! A do selhání!“ křikl na ní, aby nebyla drzá.

Nato do nozder nabral odér tisíckrát propocených polstrování posilovacích strojů a spokojeně zamnul naběhlýma rukama. Vydechl a vydal se za Drtikolem.
Zrovna drtil 180 kilo na legpressu. Vleže na zádech nad sebe nohama vytlačoval desku se závažím.

„Poď poď, dejchej, tohle zvedá můj desetiletej kluk! Flexe flexe, ty vole!
Dobrýýý! Kolik tam chceš přiložit?“
„Dvacet, dvacet.“ zaznělo udýchaně.
Ludvík naložil na stroj dalších čtyřicet kilo a se zaujetím sledoval Drtikolův boj:
„Tak si představ, že s tou Henriettou jsme si psali včera a vona, že má čas hned dneska večer. Tak nevim, jestli mám k ní jezdit. Podle fotek se zdá bejt celkem sjízdná. Ksicht dobrý, jenom ten zadek už mi přišel takovej dost za hranou.
Hlavně, aby nebyla jako ta Lucy. Tu ludru už mám ve složce odložený případy. Prej ať za ní jezdím do Krumlova... Nebudu jezdit kvůli třem minutám až do Krumlova...
Kolik přiložíme?“
„Dvacet, dvacet.“

„Jo a minule, jak jsem ti vyprávěl o tý Rusce. To se zasměješ. Já tam přišel a tam srká kafe borec. Její pasák nebo co. Takovej vybuzněnej prodavač ratanovýho nábytku v teplákovce – čumí na mě, co tam jako chci?
Tak řikám, že v pohodě, že přijdu jindy.
A vona mi za hoďku píše, že už je sama, ať dorazím.
Já na ní: Kdo to byl, ne? A vona, že jeden ubožák, co si tam chodí jenom povídat a ať jdu hned do sprchy, že jí z těch keců jebe. Chápeš to?“

„Silnější pes mrdá,“ zaduněl Drtikol a obří rukou si otřel pleš do ručníku.
„Spíš: Druhá myš má sejra,“ uvažoval Ludvík, když nakládal dalších čtyřicet kilo.

Svalovec už vytlačoval 260. Mezi cviky, udýchaně komunikoval s Ludvíkem. Ten se najednou zatvářil něžně:
„Mě už to takhle nebaví. Já jsem vlastně citlivej kluk. Já chci taky jednou opravdovou lásku, ale na tu nemůžu v žádným bordelu narazit. Mám furt smůlu na ženský, co maj smůlu na chlapy.“

„A co tvoje ...heeempf… bejvalá manželka?“
„Monika byla fajn, ale ke konci nebyla normální. Posledních pár měsíců seděla doma ve skříni a četla si.“
„Každá ženská je normální, dokud jí trochu nepoznáš. ...Heeempf... A co četla?“
„Rozum a předsudek nebo tak nějak. - Tys to čet?“
„Jenom lichý díly. Heeeeeeeempf,“ vydechnul propocený Drtikol a moment s nataženýma nohama odpočíval v horní pozici cviku.

„,...Co je, ty vyfouklino?! Jeď do selhání! Koukni se na sebe, jak seš hubenej!“
To se Drtikola dotklo: „Ještě dvacítky,“ zavelel.
„Žádný nezbyly.“
„Tak si na to vlez.“
Stokilový Ludvík skutečně vylezl mezi závaží a Drtikol celý ten spektakulární kolos začal zvedat až mu praskalo v kolenou.

„A o čem to je, ten Předsudek?“
„Je to celkem ze života: Jedna ženská pořád otvírá dveře, tam kde má bejt zavřeno a druhá je zas pořád zavírá tam, kde maj bejt otevřeno.“
„To je trefný. ...To je celá jejich politika,“ uznal Ludvík.
Když Drtikol dozvedal 260 kilo plus Ludvíka, zařval a s obrovskou kovovou ránou nechal závaží naposledy dosednout na zarážky.

„Hezky pěkně, dobře ty!“ ocenil Ludvík jeho husarský kousek a seskočil ze stroje. „Jak to, žes tady vlastně nebyl v neděli ráno? To vždycky chodíš...“
„Já byl v Čerčanech.“
„Co tam?“
„Svatba.“
„Cože? Počkej, to jsem nevěděl! Že Gábině gratuluju. A co svatební noc?“
„Nechci o tom mluvit.“
„Snad ne nějaký selhání?“
„To ne, ale nic nebylo. Já šel dělat lejtka.“
„Jasný...“

„Poslyš v Čerčanech - tam jsem měl taky jednu bábovku. A ta byla náročná. Tahala mě za uši a řvala na mě: Udělej mi to šestkrát normálně a jednou zepředu, ty dinosaure! Dodnes se mi vždycky postaví, když okolo jedu vlakem.“
„Tak to má každej někde,“ odtušil Drtkol. „Já třeba v Pyšelích. Teda teď před závodama už tolik ne,“ doplnil a smutně se sehnul k mrtvému tahu.

„Kdo sype, ten jede,“ prohodil spíš pro sebe Ludvík a pomohl Drtikolovi utáhnout kýlní pás. Pak společně naložili na mrtvý tah první metrák.
Drtikol si povytáhl rukavičky a se sehnul k ocelovým madlům.

Zatímco s hlasitým hekáním tahal, Ludvík si nasadil kapuci a začal se prohlížet v zrcadlové stěně: „Hele, já nevim s tou Henriettou. Jestli to má smysl?“
„Neřeš. Prostě se vymydlíš, navoníš a zpřeházíš jí vaječníky.“
„Blbost. Když tak sednu do auta a jedu rovnou. Chci ji vojet, ne vokouzlit. Možná si vezmu žvejkačku.
Bacha na ty záda. Dobrý, ještě osm. Oukey, takhle.

„Já už hledám něco dlouhodobějšího.“
„Jako dlouhodobějšího než na tři minuty?“
„Přesně.“
„A co támhle Léňa, ta na tebe kouká skoro stejně zbožně jako ty...“
„Taky mě to napadlo, ale jednak je moc mladá a taky mně vadí, že je po tom drsným rozchodu a já nechci nikomu dělat vrbičku. Z takovejch keců mi jebe.“
„Těžkej rozchod?“
„Chlapec jí po pěti letech vztahu vyklopil, že je teplej a ještě k tomu jenom na Poláky.“
„Tak to je neřešitelný,“ uznal Drtikol.

Aniž by si toho všimli, jejich rozhovor už delší dobu poslouchal někdo třetí. Léňa se opírala o kladku a teď přistoupila blíž.

„Kardio mám hotový, pane Ludvík.“
„Nazdar, koště, trhnul sebou Ludvík. „Tak se pusť do těch vršků. Máš tam asymetrii.“
„Jak jste to myslel, že jsem moc mladá?“
Ludvík se zarazil. Ve chvilce ticha vyniklo Drtikolovo skeptické mlasknutí.

„V červnu mi bude osmnáct.“
„Dokud nebudeš mít po závodech, tak nechci nic slyšet. Dneska jedeš vostrý kozy, jak jsem řekl.“
„Ale, já už jsem dospělá a ty vršky už mám. Hele:“ řekla a bez varování si stáhla horní díl dresu.
160 kilo bylo v tu ránu pro Drtikola moc. Váha dvou netrénovaných chlapů s řinkotem spadla na podložku, většina závaží se uvolnila a jeden patnáctikilový kotouč mu skočil přímo na holeň.
„Do prdeléé! Kruva! Kurva! Kurva!,“ odhopsal recepci jak splašený cirkusový medvěd.
„...Správně, do selhání,“ hlesl mechanicky Ludvík, aniž by z Léni spustil oči:
„Dokud budeš trénovat pod mojí střechou, tak jsi pro mě dítě.“
„Tak já končím.“
„Máš rozum?“
„Mám cit!“

Zdroj: www.saspi.cz

• POKRAČUJTE

Podmínky ochrany osobních údajů

Tento web využívá cookies

Dobrý den, jsem David Kaplan, zakladatel tohoto webu, a na této stránce vám chci vysvětlit, co jsou cookies, jaké cookies využívá tento web a jak můžete využití cookies naším webem zamezit.

Kdo je správce?
Správcem vašich osobních údajů je Vertex9 LLC, se sídlem 4322 HARDING PIKE STE 417 PMB 74, NASHVILLE, TN 37205-2664, USA, IČO: 000745044

Co jsou to cookies?
Cookies jsou malé datové soubory, které se ukládají v počítači nebo v mobilním zařízení, když navštěvujete webovou stránku. Soubory cookie jsou široce využívány poskytovateli online služeb, protože usnadňují a urychlují interakci mezi uživateli a webovými stránkami, umožňují zlepšit cílení a relevanci reklam, sbírat analytická data a celkově poskytnou návštěvníkům webu lepší zážitek.

Soubory cookie nastavené webovými stránkami (v tomto případě davidkaplan.cz) se nazývají "cookies první strany". Cookies nastavené jinými stranami, než je webová stránka nebo vlastník platformy, se nazývají cookies třetích stran. Soubory cookie třetích stran umožňují poskytovat speciální funkce, jako je například reklama, interaktivní obsah, nebo analytika. Třetí strany, které nastavují tyto cookies, mohou následně rozpoznat váš počítač nebo zařízení jak při návštěvě dotyčné webové stránky, mobilní aplikace nebo platformy, ale i při návštěvách některých jiných webových stránek nebo mobilních aplikací.
Informace shromážděné pomocí cookies nám neumožňují identifikovat vaše jméno, kontaktní údaje nebo jiné osobní identifikační údaje, pokud se nám je nerozhodnete sami poskytnout.

Proč používáme cookies?
Používáme soubory cookie prvních stran i třetích stran z několika důvodů. Některé soubory cookie jsou vyžadovány z technických důvodů, aby naše webové stránky fungovaly, a označujeme je jako "základní" nebo "nezbytně nutné" cookies. Jiné soubory cookie nám také umožňují sledovat a zaměřovat zájmy našich uživatelů, aby zlepšili zkušenosti na našich webových stránkách, popřípadě cílení našich reklam. Třetí strany poskytují soubory cookie prostřednictvím našich webových stránek pro účely analýzy a další účely.

Jaké cookies zaznamenáváme?
Při procházení našich webových stránek zaznamenáváme vaši IP adresu, jak dlouho se na stránce zdržíte, ze které stránky přicházíte a přicházíte-li díky některému z našich affiliate partnerů. Používání cookies pro měření návštěvnosti webu, affilaite a přizpůsobení zobrazení webových stránek vnímáme jako svůj oprávněný zájem správce, neboť věříme, že díky tomu vám můžeme nabídnout ještě lepší služby.

Pokud navštívíte náš web a máte zpracování cookies povoleno ve svém prohlížeči, vnímáme oprávněný zájem prostřednictvím souborů cookies sledovat, jaké stránky na našem webu navštívíte a následně na základě toho zlepšit cílení a relevanci našich Facebookových reklam, a to po dobu maximálně 1 roku od vaší poslední návštěvy webu. Pokud si nepřejete naše reklamy na Facebooku vidět, můžete zobrazování našich reklam zrušit přímo na Facebooku prostřednictvím tohoto návodu, popř. vypnout cookies v prohlížeči, nebo změnit svoje preference pro zobrazování reklam na stránce Vaše předvolby pro reklamy.

Koho využíváme pro zpracování cookies?
Služby Google Analytics, provozované společností Google Inc., sídlem 1600 Amphitheatre Parkway, Mountain View, CA 94043, USA. Sesbírané cookies soubory jsou následně společností Google Inc. v souladu se Zásadami ochrany soukromí, dostupnými na https://www.google.com/intl/cs/policies/privacy/#nosharing.
Služby Facebook Pixel, provozované společností Facebook Inc., sídlem 1601 Willow Road, Menlo Park, CA 94025, USA. Sesbírané cookies soubory jsou následně společností Facebook Inc. v souladu se Zásadami ochrany soukromí, dostupnými na https://www.facebook.com/fulldatause_policy
Naše webové stránky lze procházet také v režimu, který neumožňuje sbírání osobních údajů. Používání cookies můžete na svém počítači zakázat.

Jak odmítnout ukládání cookies?
Máte právo rozhodnout, zda chcete soubory cookie přijmout nebo odmítnout. Předvolby cookie pro přijetí/odmítnutí cookies můžete nastavit v rámci svého webového prohlížeče. Pokud se rozhodnete soubory cookies odmítnout, můžete stále používat naše webové stránky, ačkoli váš přístup k některým funkcím a oblastem může být omezen. Jelikož přesný postup, jak můžete odmítnout soubory cookie se liší v závislosti na prohlížeči, který používáte, přesný postup jak soubory cookies odmítnout naleznete v nápovědě svého prohlížeče.
Navíc většina reklamních sítí nabízí způsob, jak se vyhnout cílené reklamě. Pokud se chcete dozvědět více informací, navštivte http://www.aboutads.info/choices/ nebo http://www.youronlinechoices.com.

Provozovatel: David Kaplan, IČO: 68238444, Polská 1266, 562 06 Ústí nad Orlicí

• POKRAČUJTE